3. října 2001

 I<< 

 < 

 > 

 

Zeman: Budeme bojovat

 Spojené státy včera splnily podmínku pro uplatnění společné obrany v rámci NATO. Předložily spojencům důkazy o tom, že nedávné teroristické útoky proti americkým městům byly vedeny zvenčí. Tímto zjištěním aliance podmínila použití článku 5 washingtonské smlouvy, podle kterého je napadení jednoho z členů NATO považováno za napadení všech. "Je zřejmé, že všechny cesty vedou k organizaci Al Kajda a ukazují na účast Usámy bin Ládina," komentoval důkazy generální tajemník NATO George Robertson. Podrobnosti ale odmítl uvést s tím, že včerejší jednání Rady NATO bylo "důvěrné".
Budeme bojovat, vzkázal Zeman

Článek 5 washingtonské smlouvy
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
"S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje. Česká vláda není vládou zbabělců a vnastalých těžkých chvílích se jí nebudou třást kolena," reagoval na tyto informace včera patnáct minut po devatenácté hodině v mimořádném televizním projevu premiér Miloš Zeman. Ministerský předseda oznámil, že k "zahájení operací v rámci boje proti terorismu" dojde během několika dní či hodin. Zeman dostal podle svých slov informace o chystaných akcích NATO včera ráno. Podle Zemana může Česko pomoci poskytnutím polní nemocnice, protichemické jednotky a speciální jednotky. Pátý článek zakládající smlouvy NATO byl "aktivován" za více než půl století existence uskupení vůbec poprvé.
Pomoc přislíbila většina spojenců
Zatím je ale předčasné říct, kdo by se vojenské odvety po boku Američanů účastnil. Kromě Britů se stále více spekuluje o Němcích. Spolkový kancléř Gerhard Schröder ale včera prohlásil, že zatím není nic rozhodnuto: "Zatím jsme od americké administrativy žádnou specifickou žádost o pomoc neobdrželi. Uděláme ale, co budeme moci, což nevylučuje ani vojenský příspěvek." V tuto chvíli je však téměř jistě vyloučeno zapojení všech členských států NATO. Navíc se nejedná o klasickou válku - tažení proti jednomu či více státům. Akce je zaměřena především proti teroristickým sítím.
Podmínky byly splněny
Článek 5 i další součásti washingtonské smlouvy byly formulovány s ohledem na situaci po druhé světové válce. Hlavní hrozbu NATO spatřovalo ve východním bloku vedeném Sovětským svazem. Smlouva ale zůstala v platnosti v nezměněné podobě i po skončení studené války. Změnil se však okolní svět a objevily se nové hrozby. Kromě ostatních členských zemí NATO včera Američané o výsledcích vyšetřování informovali také Pákistán. Na rozdíl od spojenců v alianci ale předložené závěry Islámábád nepřesvědčily. "Ještě musíme dostat detailní důkazy o osobách odpovědných za ty strašné činy ... a jejich napojení na Al Kajdu a Usámu bin Ládina," prohlásil mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Pákistán s Afghánistánem sousedí a navíc USA slíbil poskytnutí přinejmenším nepřímé pomoci při vojenské akci proti Talibanu. A to navzdory skutečnosti, že Islámábád udržuje jako jediná země i nadále s Talibanem diplomatické kontakty. Jak včera uvedl generální tajemník OSN Kofi Annan, právo na ozbrojenou odvetu dávají Spojeným státům také již existující rezoluce OSN. "Rada bezpečnosti označila útok (na americká města) za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti a zároveň potvrdila právo každého na sebeobranu," řekl Annan v pořadu americké televizní stanice ABC "Good Moorning America". Annan ale upozornil, že OSN neposvětila změnu režimu v Afghánistánu. "Neinterpretoval bych rezoluce, které byly schváleny, jako výzvu k odstavení Talibanu od moci," prohlásil Annan. Rezoluce odsuzující útoky na USA schválilo jak Valné shromáždění, tak Rada bezpečnosti OSN. Ta zároveň vyzvala všechny členské země, aby na svých územích zasáhli proti teroristům a jejich organizacím.

Koruna je nejsilnější za poslední roky

Hned několik rekordů si během úterního obchodování připsala česká koruna. Dopoledne začala prudce posilovat v důsledku spekulací o úhradě více než miliardy euro za vládní akcie Komerční banky. Několikrát prolomila historický rekord, kterým také zakončila obchodování s cenou 33,61 Kč za euro, což odpovídá 17,19 za německou marku. Hodnota 36,55 za americký dolar je nejvyšší za poslední rok a půl. Poprvé tuzemská měna na nejsilnější hodnotu vůči euro od ledna 1999 vystoupala už během dopoledne. Před závěrem obchodování posílila dokonce až na 33,54 korun za euro. "Za krátkodobým prudkým posílením kurzu stojí spekulace, které očekávají brzkou směnu více než miliardy euro za státní podíl Komerční bance za koruny," řekl iDNES analytik KB Kamil Janáček. Kurz, který se počítá od ledna 1999, dosáhl dopoledne 33,64 koruny za euro. Investoři kromě spekulací také skutečně nakupují koruny pro privatizici majetku v Česku. Podle předpokladů odborníků bude příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky korunu dál posilovat. Podle Davida Marka z Patria Finance má prudkému růstu české měny zamezit zvláštní účet založený u České národní banky. Otázkou však je, jak dlouho na něm peníze z prodeje státního majetku zůstanou. "Z Fondu národního majetku by měly směřovat prostředky nejen do mimorozpočtových fondů, ale také přímo do státního rozpočtu," připomíná Marek. Kamil Janáček zdůraznil, že každé posílení koruny o desítky haléřů je špatnou zprávou pro exportéry, kterým tak klesá hodnota vyvezeného zboží. Deficit zahraničního obchodu se přitom stále prohlubuje. Koruna celý den také posilovala vůči americkému dolaru. Ten se prodával před jedenáctou hodinou za 36,70 koruny, což bylo nejvíce o začátku ledna. Světová trh s dolary čeká ještě na výsledek zasedání americké centrální banky, která pravděpodobně opět sníží úrokové sazby. Většina odborníků počítá s tím, že klesnou o půl procentního bodu.

 

Americký Fed snížil úrokové sazby o půl procentního bodu

Americký Úřad federálních rezerv (Fed) dnes na zasedání svého klíčového výboru snížil letos již podeváté úrokové sazby, a sice o půl procentního bodu. Fed zároveň naznačil, že je připraven sazby dále snížit s cílem odvrátit propad domácí ekonomiky do recese. Výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC) snížil klíčovou mezibankovní sazbu na takzvané federální fondy na 2,5 procenta z dosavadních 3,00 procenta, což je nejnižší úroveň za posledních 39 let. Diskontní sazbu, kterou Fed přímo účtuje za půjčky komerčním bankám, redukoval stejnou měrou na 2,00 procenta, napsala agentura Reuters. Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum a budovu Pentagonu "výrazně zvýšily nejistotu" ohledně vývoje již beztak oslabené americké ekonomiky, uvedl Fed. I když ekonomika USA byla slabá již před útoky, většina analytiků soudí, že za těchto okolností bude recese přinejmenším krátkodobá, protože je podkopána důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Pro ekonomiku představuje stále větší riziko oslabení růstu než inflace, takže centrální banka je připravená sazby dále snížit. Fed překvapivě snížil sazby 17. září, několik dní po teroristických útocích, a to rovněž o půl procentního bodu. Po dnešním snížení se sazby federálních fondů nachází pod 2,7 procenta, což je roční míra inflace, kterou USA zaznamenaly v srpnu. Dnešní redukce sazeb byla podle agentury Reuters v souladu s očekáváním analytiků. Průzkumy, které se prováděly od zářijového útoku ukázaly, že důvěra je těmito událostmi značně zasažena, a to i vzhledem k očekáváné americké odvetě. Rozhodnutí Fed se na akciovém a devizovém trhu neprojevilo nijak výrazně. Akcie zůstaly téměř beze změny a vymazaly si mírné zisky z odpoledního obchodování. Index Dow Jones oslabil o 0,11 procenta, zatímco technologický Nasdaq Composite si udržel nárůst o 0,77 procenta. Dolar se na paritě s jenem obchodoval za 120,85 JPY, mírně pod třítýdenním maximem, které činilo 121,10 JPY. Euro k dolaru se prodávalo za 0,9170 USD.

 

Stížnosti klientů bank začne řešit arbitr

Klienti bank mají šanci domoci se lépe svých práv, pokud jim například nebudou včas převedeny peníze. Tyto stížnosti by měl od roku 2003 řešit finanční arbitr, pokud jej ve středu schválí vláda a poté sněmovna. Opoziční poslanec za ODS Martin Kocourek nedává zřízení arbitra velké šance. "Na dodržování zákona mají dbát normální orgány. Bude to zbytečně drahé a efekt bude stejný," říká. Česká národní banka, která zákon předkládá, však zdůrazňuje, že zřízením finanční arbitráže se zvýší ochrana spotřebitele. "Finanční arbitr by měl spory vyřizovat rychle, efektivně a tak, aby se klient co nejrychleji dostal k penězům," říká Věra Hartlová z legislativní a právní sekce České národní banky. Na arbitra se bude moci obrátit zákazník s jakoukoli stížností týkající se převodů peněz či elektronických platebních karet poté, co se na vyřešení reklamace nedohodne s bankou. Jeho služby budou zdarma. Výhodou nové instituce by měla být zejména rychlost. Zákazník by se nemusel se svým problémem obracet ve zdlouhavém řízení k soudu. Hartlová odhaduje, že arbitr by spory řešil během několika měsíců. U soudu nejsou výjimkou roky. "Arbitr musí být veden snahou zjistit objektivní pravdu," uvedla Hartlová. Zatímco soud rozhoduje na základě toho, jaké důkazy mu dodá žaloba, arbitr zkoumá skutečný stav, a proto bude oprávněn k šetření přímo v bance. Pokud však nebude banka s rozhodnutím arbitra souhlasit, celý případ nakonec stejně skončí u soudu. Ten bude mít poslední slovo.

Co bude úkolem finančního arbitra 

pomoci klientovi rychle vyřešit jeho spor s bankou, aniž by se musel obracet zdlouhavě na soud 

Půjde o spory, týkající se převodů peněz a problémů s elektronickými platebními kartami

Nová instituce má být nezávislá a jejího šéfa a zástupce by měl podle návrhu centrální banky volit parlament. Kolik lidí v ní bude pracovat, však zatím není dáno. Podle Hartlové to bude záviset na tom, jaké množství sporů do ní začne po založení proudit. Sám chod instituce bude financován z příspěvků bank a dalších finančních institucí. "Jak bude příspěvek velký, musí schválit sněmovna," říká Hartlová. Ale nemělo by jít o žádné velké sumy. Kromě bank budou muset platit všichni, kdo se účastní platebního styku a kdo může vydávat elektronické platební karty. Rozběh instituce bude financovat centrální banka, která dodá i odborníky. ČNB předpokládá, že postupně by se mohli na arbitra obracet i klienti pojišťoven a dalších finančních institucí.

 

Paládium se propadlo o 12 procent

Cena paládia včera spadla o téměř 12 procent, což je největší jednodenní propad za posledních 2 1 roku. Hlavní příčinou je mizivá poptávka z elektronického a automobilového průmyslu, které jsou hlavními odběrateli. Výrobci automobilů, kteří používají paládium v katalyzátorech, představují 2/3 světové poptávky a kvůli ekonomickému ochlazení čelí krizi. General Motors, Ford i DaimlerChrysler očekávají nejhorší prodeje od roku 1992 a japonské domácí prodeje automobilů klesly v září o 4,1 procenta. Cena paládia je ve volném pádu, protože slabou poptávku doplňuje vysoká nabídka, převážně z Ruska. Cena kovu s okamžitým dodáním spadla o 43 dolarů (11,9%) na 320 dolarů za unci, přičemž na začátku roku se obchodovalo i přes 1100 dolarů za unci. Od rekordního nárůstu v lednu letošního roku ztratil kurz 71 procent! Spolu s paládiem klesá i kurz platiny, který je jeho substitutem při výrobě katalyzátorů i elektroniky. Lednový futures v New Yorku včera spadl o 13,8 dolaru (3,25%) na 410,5 dolaru za unci a dnes ráno v Tokiu klesl aktivní srpnový futures o burzovní limit 80 jenů na 1408 jenů za gram. Vzhledem k nejistému výhledu automobilek i elektronického průmyslu očekáváme další pokles cen obou kovů.

 

Střední a východní Evropa může nyní přilákat kapitálové investice

Střední a východní Evropa bude podle agentury Standard & Poors nejméně postižena dopady teroristických útoků na USA a mohla by se stát vhodným místem pro kapitálové investory. "Předchozí podpora z probíhajícího procesu připojení k EU, pokroku strukturálních reforem a udržitelného makroekonomického mixu fiskálních a monetárních politik umožní těmto zemím dostat se z poslední krize relativně bez poškození," uvádí zpráva společnosti. Atraktivnost regionu navíc podtrhuje i skutečnost, že se jeho země prozatím vyhýbají globální recesi. Právě stabilizace akciových trhů zemí centrální Evropy by podle analytiků mohla v budoucnu způsobit příliv kapitálových investic. "Je to velice pravděpodobné. Střední a východní Evropa má navíc velký potenciál v tom, že se tu snoubí jednak směřování k EU a současně také rychlejší růst těchto ekonomik ve srovnání se zbytkem světa," uvedl Jan Sýkora z Wood & Company.

 

Telecom chce dostat Eurotel laciněji

Český Telecom zatím nenavrhl americkému konsorciu Atlantic West novou cenu za 49procentní podíl v mobilním operátoru Eurotel. "Předložili jsme faktickou analýzu, cena není stanovena," uvedl dnes na setkání s novináři viceprezident Telecomu pro korporátní služby Juraj Šedivý. Telecom, který již vlastní 51 procent Eurotelu, před nedávnem vyzval Atlantic West k novému jednání o ceně. Obě firmy se sice v červenci předběžně dohodly na částce 1,475 miliardy USD, ale od té doby zaznamenal trh podle Šedivého pokles o 25 až 40 procent. Ten ještě umocnily nedávné teroristické útoky v USA. Americký partner má však nadále zájem svůj podíl prodat, dodal. Firma stále trvá na svém záměru financovat případný nákup Eurotelu téměř zcela emisí eurobondů. Na trhu však v současnosti panuje extrémní opatrnost a je potřeba několik týdnů vyčkat. Podle Šedivého nelze říci, kdy budou jednání ukončena a zda skutečně skončí koupí Eurotelu. O zvýšení svého podílu má Telecom zájem kvůli rostoucímu potenciálu trhu mobilních telefonů v ČR. Ten by měl na konci roku dosáhnout penetrace mezi 60 a 65 procenty. "Vidíme potenciál v synergii pevných a mobilních sítí," uvedl Šedivý. Ministerstvo financí v září oznámilo, že privatizace Telecomu se kvůli prodlužujícím se jednáním o koupi Eurotelu pravděpodobně posune a příští rok. Původně měl ministr financí Jiří Rusnok nového vlastníka oznámit již letos do konce října.

 

"Měděné" chipy lámou další rychlostní rekordy

Polovodičový průmysl prochází významnou technologickou revolucí, když nahrazuje u masově vyráběných chipů hliníkové spoje měděnými. Jde ale o "tichou revoluci", žádný z výrobců se totiž nepotýká z obzvláštními problémy. Měď, jež vede elektřinu lépe než hliník, dala designérům šanci prolomit hrozící fyzikální bariéru a i nadále tedy nemůžeme doufat, že se naše současná "mašina" udrží na špici výkonnostního pelotonu déle než půl sezóny. Tak například Pentium 4 o taktovací frekvenci 2.2 GHz dorazí na trh ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku. V tom příštím "poběží" již na 3.5 GHz. Přechod na novou technologii je nezvykle tichý. Ačkoli má měď svý specifika, žádný z velkých výrobců zřejmě nenaráží na závažnější potíže.
IBM přišlo s prvními měděnými chipy v roce 1998 a téměř celá jejich produkce je nyní měděná, Advanced Micro Devices začalo dodávat měděné Athlony minulý rok - také bez obtíží. Intel, Sun a další přišli z prvními produkty z mědi v posledních měsících a připravují další.

 

Vostrý z kauzy harvardských fondů je v Belize

Bývalý předseda představenstva harvardských fondů Boris Vostrý, na něhož vyšetřovatel stejně jako na někdejšího prezidenta společnosti Viktora Koženého vypracoval obvinění z podvodu 11,5 miliardy korun, je cizí státní občan, žije v Belize. Jde o malý stát na karibském pobřeží ve Střední Americe mezi Mexikem a Guatemalou. Belize má asi 23 tisíc km 2 a 202 tisíc obyvatel. Jak v pondělí sdělil vyšetřovatel, Vostrý jej v uplynulých dnech informoval o tom, že je "již delší dobu občanem Belize". "Již sedmý rok žiji prakticky výhradně v zahraničí. V Belize jsem získal atraktivní zaměstnání ve finančním sektoru. Přijetí občanství bylo nepsanou podmínkou," sdělil Vostrý. Podle slov svého obhájce Oldřicha Chudoby se Vostrý pokouší spolupracovat s vyšetřovatelem a zaslal mu již dvě písemná vyjádření, na něž nedostal odpověď. Vyšetřovatel případu Václav Láska poukázal na to, že vypracované obvinění lze "těžko označit za ukvapené nebo vyhotovené na objednávku kohokoli". "Trochu mě překvapilo, jak pan vyšetřovatel zveřejňuje všechny detaily, avšak na druhou stranu vítám, že takto celá záležitost bude pod podrobnou veřejnou kontrolou. Nemám co skrývat a nevím, že bych porušil nějaká ustanovení obchodního zákoníku, natož pak jiných právních předpisů," konstatoval Vostrý. Kožený má irské občanství a žije na Bahamských ostrovech, které nevydávají zločince a nespolupracují s ostatními státy. Láska řekl, že již zná způsob, jakým Koženému obvinění předat, zatím o tom však nehodlá informovat.

 

Trest za tunelování: 8,5 a 7 let nepodmíněně

Za vytunelování více než 22 milionů korun z Vítkovických staveb by si dva bývalí manažeři této firmy měli odsedět ve vězení osm a půl a sedm let. Rozhodl o tom ostravský krajský soud. Podle něj manažeři podepisovali nevýhodné smlouvy a vytunelované peníze pak získávaly jiné firmy, ve kterých obžalovaní působili. Oba obchodníci ale obvinění popírají a okamžitě se proti rozsudku odvolali. Někdejší předseda dozorčí rady Zbyněk Přikryl zřejmě stráví ve vězení 8,5 roku a bývalý generální ředitel a předseda představenstva Ladislav Vižďa sedm. Obžalovaní však svoji vinu ale popírají a na místě se proti rozsudku odvolali. "Výše trestu neodpovídá věcem, které nám jsou kladeny za vinu," řekl novinářům po vynesení rozsudku Přikryl, který byl odsouzen za pomoc při zneužívání informací v obchodním styku. Nevýhodné smlouvy podepisovali podle soudu na přelomu let 1997 a 1998. Druhého obžalvaného, Ladislava Viždu soudce uznal vinným přímo z tohoto trestného činu. Vižďa ale tvrdí, že jde o politickou kauzu. "Jediný, kdo z našeho obvinění měl prospěch byli odboráři. V rámci ozdravného programu jsme totiž chtěli propustit asi 1000 zaměstnanců," uvedl. Odboráři ale Vidžovo obvinění odmítají. "Obžalobu jsme podali ve spolupráci s novým vedením společnosti. Byla to nutná obrana proti tomu, co firmě způsobili. Snažili jsme se pouze společnost zachránit," řekl odborář Petr Šimík. Podle něj má Vižďa s Přikrylem na svědomí současnou špatnou ekonomickou situaci Vítkovických staveb. "Odmítali zakázky, takže se nedělalo. Proto jsme museli více než 1000 lidí propustit," uvedl.

 

Nahoru