4. října 2001

 I<< 

 < 

 > 

 

4000 "Izraelských" zaměstnanců WTC uniklo

 Téměř 4000 "Izraelců", kteří pracovali ve WTC v New Yorku nebyli v den leteckého útoku přítomni ve svém zaměstnání. "Nikdo se nezmínil, že by nějaký Izraelec byl zabit nebo zraněn během útoku v New Yorku " Arabský diplomatický zdroj Jordánským novinám Al Watan odhalil, že Izraelci nenastoupili do zaměstnání ve WTC na pokyn z Šabaku (Izraelský Bezpečnostní Aparát). Podle "Izraelských" novin Yadiot Ahranot, Šabak také zabránil Izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, aby cestoval do New Yorku a zvlážtě do východní části města, aby se zúčastnil slavnosti pořádanou sionistickými organizacemi na podporu státu "Izraele".

 

 

 

4000 Izraelských zaměstancu WTC nebylo v den útoku přítomno

Zprávu o útoku ve World Trade Center v New Yorku využily jedny Izraelské noviny. Uspěchaně začali držet smutek za 4000 Izraelců, kteří pracovali ve dvou zničených mrakodrapech. Pak se náhle nikdo nezačal zmiňovat o těchto Izraelcích. Později se stalo jasné, že se nápadně neukázali na pracovištích ve svých zaměstnáních v den útoku, který se odehrál 11.9.2001. Nikdo se nezmínil, že by zahynul nebo byl zraněn nějaký Izraelec během útoku. Arabský diplomatický zdroj odhalil Jordánským novinám Al Watan, že Izraelci nepřišli v ten den do práce na pokyn Izraelského Bezpečnostního Aparátu (Šabak). Tento fakt vyvolal nedůvěru Amerických představitelů, kteří chtěli vědět, jak to, že Izraelská vláda věděla o útoku, a proč neinformovala US úřady o zprávě, kterou měli. Podezření se zvýšilo po článku "Izraelských" novin Yadiot Ahranot, které zveřejnili, že Šabak také zabránil Izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, aby cestoval do New Yorku, a zvláště do východní části města, aby se zúčastnil slavnosti pořádanou sionistickými organizacemi na podporu státu "Izraele". Aharon Bernie komentátor těchto novin zjišťoval informace, které by vedli ke stopě, proč Šabak zabránil Šaronově účasti na slavnosti, ale bez výsledně. Bernie dodal, že Šaron, který se těšil na svou závěrečnou řeč na slavnosti, žádal ředitele organizace, aby změnili polohu slavnosti, ale marně. Příští den ráno, Šaronův oficiální tajemník oznámil, že Šaron nemá nic společného z událostmi ve WTC. "Izraelské" noviny "Ha Aretz" odhalil, že FBI zatkla pět Izraelců, čtyři hodiny po útoku na WTC ve chvíli, kdy filmovali kouřící mrakodrapy ze střech svých obchodních budov. FBI zatklo těchto pět pro "záhadné chování". Dodali, že na video kazetách byli zachyceny vykřiky radosti a výsměchu.

 

 

 

 

Bin Ládinova síť funguje skromněji, než Západ očekával

Americký deník Wall Street Journal se rozhodl přezkoumat údaje o finančním zázemí Usámy bin Ládina. Zdálo by se to zbytečné -- vždyť po 11. září je zná každý čtenář novin zpaměti. Nejhledanější zločinec světa přece zdědil "pohádkové bohatství" a své jmění -- obvykle se uvádí odhad 300 milionů dolarů -- prý zhodnotil výhodnými investicemi, takže může lehce platit obrovskou síť zločinu. Jenže to nejspíš není pravda.
Reportéři Wall Street Journalu shromáždili dosavadní zjištění FBI, svědectví odpadlíků a soudní protokoly z procesů kvůli předchozím útokům na Světové obchodní centrum (1993) a na americké ambasády v Keni a Tanzanii (1998). Řeči o Usámových 300 milionech prohlašují za "divoce přehnané". Bin Ládinovo dědictví bylo podle zdrojů amerického listu asi desetinové. Sponzor světového terorismu platí špatně a málo a jeho pomocníci žijí mnohem skromněji, než si lidé ze Západu myslí. Dva piloti ze skupiny, která spáchala masakr v New Yorku, pobývali předtím v zapadlém motelu na Floridě, sami si prali a na letecké kurzy jezdili v levném autě z půjčovny.
Zapomeňte na filmy
"Terorismus je podnikání s nízkým rozpočtem," píše Wall Street Journal. Když bin Ládinova skupina položila v roce 1993 bombu do garáží pod Světovým obchodním centrem, přišla ji celá operace na méně než deset tisíc dolarů. O nynějším zářijovém útoku se nyní často píše, že jeho příprava a provedení musely stát miliardy či miliony dolarů. "Skutečnost je taková, že k němu stačilo pár desítek tisíc," cituje deník jednoho bezpečnostního experta.
Lze to dokonce spočítat přesně, po atentátnících se dochovaly účty. Muhammad Atta a Marván al-Šihhí, kteří namířili první a druhé letadlo do manhattanských mrakodrapů, měli největší vydání za půlroční letecký kurz na Floridě. Prvního stál 18 tisíc, druhého 20 tisíc dolarů (Atta platil méně, protože měl pilotní licenci už z dřívějška). Žili v podnájmu a později v motelu za 250 dolarů týdně, podle majitele místní autopůjčovny si vždy brali nejlevnější vůz: "Rozhodně nevyhazovali peníze, jako by měli neomezené zdroje, jak to člověk vidí ve filmech." Atta dříve studoval v Hamburku na univerzitě (školné se zde neplatilo) a na živobytí si vydělával mimo jiné jako prodejce ojetin.
Ani sám předpokládaný vůdce teroristů bin Ládin nehospodaří podle Wall Street Journalu nijak velkolepě. Úřady získaly některé jeho účty ze Súdánu, odkud řídil své operace do roku 1996: nakoupil zde pozemky za 430 tisíc dolarů a vyřazené armádní přepravní letadlo za 230 tisíc (už ho nemá, havarovalo v poušti). V roce 1994 otevřel bin Ládin v Londýně kancelář, jejíž šéf Chálid al-Fawwáz působil jako teroristův mluvčí. Měsíční nájemné 150 liber -- na londýnské poměry pakatel -- nedokázala kancelář utáhnout a mluvčí ji záhy musel přemístit k sobě do obýváku. V roce 1998 ukončila činnost poté, co byl al-Fawwáz vzat do vazby pro podezření z podílu na útocích proti velvyslanectví USA v Africe.
Zástěrka, nikoli zdroj
Bin Ládinovo podnikání a charita se volně prolínají s teroristickou činností. Na jeho farmě v Súdánu se pěstovala kukuřice a buráky a zároveň cvičili ozbrojenci. Letadlo se zásilkou cukru do Afghánistánu se vracelo s nákladem zbraní. V letošním newyorském procesu s útočníky na americké ambasády zaznělo následující příznačné svědectví: jeden z bin Ládinových emisarů jel do Ázerbájdžánu založit nadaci, která by skrytě financovala čečenské povstalce, a při té příležitosti tam nakoupil i zásilku bicyklů. Jak vysvětlil zmateným kumpánům, v Ázerbájdžánu jsou kola úžasně levná, takže by se na jejich exportu dalo vydělat.
Opakovaná svědectví hovoří o tom, že podniky slouží teroristům lépe jako zástěrka než jako zdroj peněz. Jak si jeden z odpadlíků postěžoval před newyorským soudem, bin Ládin v polovině 90. let snížil mzdy a svým lidem doporučil v případě nemoci využívat bezplatné islámské kliniky. Nelze vyloučit, že mezitím vůdce teroristů zbohatl nebo že ho v 90. letech tížily například mimořádné výdaje za zbraně (případně že je prostě lakomý). Znalci arabského světa však míní, že zločinec nemá tak ohromný majetek, o jakém občas spekuluje západní tisk. Například Muhammad al-Massárí, saúdskoarabský emigrant z Londýna, ve Wall Street Journalu odhaduje bin Ládinovo osobní jmění na 30--40 milionů dolarů.
Špatný zvuk
Zásah proti podzemní skupině s nízkým rozpočtem, která peníze obvykle převáží ve stodolarovkách v kufříku (aby o pohybu nevěděly ani banky, ani úřady), není nic lehkého. Ale ani nic nemožného: i teroristé mají konta. Bin Ládina před třemi lety opustil jeho finanční poradce a podle Wall Street Journalu informoval saúdské úřady o účtech, jež měla skupina po celém světě. Údajně jmenoval Londýn, Vídeň, Dubaj, Hongkong, Malajsii a Chartúm.
Minulé pondělí americký prezident vydal pokyn k zmrazení kont 27 osob a organizací spojených s teroristy. Britský ministr financí už dříve oznámil, že jeden účet spojený s bin Ládinem obstavila londýnská banka Barclays. Poslední pohyb na tomto kontě zaznamenala banka podle svého vyjádření před několika lety; výši zůstatku nesdělila.
Tažení má také jeden vedlejší efekt: bin Ládin je dnes v podnikání špatné jméno. A tak třebaže se bin Ládinův rodinný klan od své černé ovce mnohokrát distancoval a před lety raději změnil název jedné ze svých firem z Bin Ládin na neutrální Baud Telecommunications Ltd., dnes má potíže se svými obchodními partnery v Evropě a ve Spojených státech. Nizozemská banka ABN Amro, u jejíž saúdské pobočky má rodina už dlouhá léta konto, například oznámila, že si bude muset se svým klientem vážně promluvit. "Spojením se jménem Bin Ládin dnes zkrátka riskujete svou pověst," přiznal mluvčí banky.

 

Rusko a Irán obnovily dodávky zbraní pro opozici Talibanu

Severní aliance dostává v boji proti vládnoucímu hnutí Taliban novou vojenskou pomoc od Íránu a Ruska, oznámil ministr zahraničí opozice Abdalláh na tiskové konferenci v Džabalusserádži 80 kilometrů severně od Kábulu. Představitelé a vojenští velitelé opozice zároveň zůstávají podle ministra od útoků na New York a Washington ve styku se Spojenými státy. "Během několika posledních dní jsem se s americkými činiteli setkal tváří v tvář. V krátkém časovém výhledu jde o koordinaci snah při vymýcení terorismu v Afghánistánu," prohlásil Abdalláh. Uvedl, že Severní aliance v minulosti dostávala vojenskou pomoc od Ruska a Íránu. Ta by měla "v důsledku nové situace” pokračovat i v současnosti. Podle Abdalláha je zhruba 10 000 bojovníků Talibanu připraveno přejít na stranu opozice a bojovat v jejích řadách. Severní aliance navázala styky s desítkami talibanských velitelů, uvedl. "Nebude přehnané, když řeknu, že díky těmto kontaktům by 10 000 mužů v různých částech Afghánistánu mohlo opustit řady Talibanu," prohlásil Abdalláh. "Bylo to pro mne překvapení. Chtějí dnes přejít na naši stranu nebo počkat, až se něco stane, a pak koordinovat své kroky s námi. Dáváme přednost druhému řešení," podotkl Abdalláh.

 

Je to důkaz o Ládinově vině ?!

Podle zpráv americké TV stanice NBC News, která citovala nejmenované zdroje, dva dny před atentáty v USA zkontaktoval bin Ládin svoji adoptivní matku a řekl jí: "Do dvou dnů očekávej velké zprávy. Nějakou dobu ode mě neuslyšíš." Podle předchozích zpráv byla Ládinova adoptivní matka den po útocích hospitalizována v nemocnici v Paříži.

 

 

 

Politika ECB se vrátila do normálu

Politika Evropské centrální banky je v současnosti opět taková jako před teroristickým útokem v USA a ECB bude před dalším rozhodnutím o případné změně politiky posuzovat čerstvé ekonomické zprávy. "Je to pro politiku ECB návrat do normality," uvedl v rozhovoru pro novináře prezident německé Bundesbanky Ernst Welteke. Welteke dodal, že úterní rozhodnutí amerických Federálních rezerv snížit úrokové sazby o půl procentního bodu bude ECB přezkoumávat spolu s dalšími čerstvými ekonomickými indikátory na svém příštím zasedání 11. října. ECB 17. září odpoledne navázala na mimořádný zásah amerických Federálních rezerv a překvapivě snížila své úrokové sazby o půl procentního bodu. Důvodem bylo podpoření důvěry po teroristickém útoku USA a k tomuto kroku se připojily všechny velké světové centrální banky.
Podle Weltekeho zářijový útok na New York a Washington velmi zvýšil nejistotu jak u ekonomů, tak u veřejnosti, ale již před útokem zde byly jasné signály o poklesu růstu v USA i eurozóně a značné problémy v Japonsku. "Vývoj růstu v letošním roce bude po útoku ještě horší," prohlásil a dodal, že je příliš brzy na závěrečné posouzení dopadu. USA pravděpodobně zažijí pokles ve třetím čtvrtletí a možná i ve čtvrtém, což bude podle technické definice znamenat recesi. Welteke však prohlásil, že dlouhodobý výhled pro eurozónu zůstává příznivý, ale ekonomika bude mít stále tendenci k poklesu pod vlivem světového vývoje. ECB odhaduje dlouhodobou neinflační míru růstu v rozmezí dvě až 2,5 procenta. Roční míra inflace pak může v krátkém období vzrůst, i když má od května klesající trend.

 

Mobil na plyn? Přesně takový chystá Motorola

Výzkumníci ze společnosti Motorola v úterý oznámili, že úspěšně proběhla demonstrace přístroje poháněného methanovou jednotkou. Nová technologie by měla dodávat dostatek energie pro telefonování po dobu jednoho měsíce bez nabíjení baterie mobilního telefonu. V mobilním telefonu je ukryta miniaturní elektrochemická "továrna" - plyn methan stlačený v nádržce o rozměrech inkoustové náplně kuličkového pera. Chemická reakce uvolňuje kyslík, teplo a elektřinu. Elektřina poté buď přímo pohání mobil, nebo (jako v případě produktu Motoroly) dobíjí standardní baterii. Nové zařízení smontované včetně baterie do jedné součástky je jen o málo větší, než klasické baterie. Mobily na methan potěší ekology, jde totiž o obnovitelný zdroj, jehož je dostatek. Tvoří se mimo jiné při rozkladu odpadků. Může být stlačen z plynného skupenství do kapalného.Motorolu hodlají v nejbližší době s podobnými typy baterií následovat mj. giganti NEC a Sony.

 

Stát prodá celou elektroenergetiku

Vláda změnila své rozhodnutí z loňského října a rozhodla se, že v rámci privatizace tuzemské elektroenergetiky prodá stát celý svůj podíl ve společnosti ČEZ, tedy 67,6 %. Původně kabinet rozhodl, že prodá jen 64 %. "Stát po privatizaci elektroenergetiky nebude kupovat zpět přenosovou soustavu a.s. ČEPS, ale nechá si v ní jen tříprocentní podíl," upřesnil rozhodnutí ministrů vládní mluvčí Libor Rouček. Stát se rozhodl na privatizaci elektroenergetiky vydělat co nejvíce. Proto prodá i tříprocentní podíl v ČEZ, který si chtěl původně nechat. Stát si chce vliv v ČEZ smluvně zachovat jedním místem v dozorčí radě společnosti s právem svolávat valné hromady. Tři procenta firmy, o něž se prodejní nabídka státu rozšíří, hodnotí vládní materiál na 1,78 miliardy korun. Materiál připravila ministerstva průmyslu a obchodu a financí. Prodej celého ČEZ analytik Jan Slabý ze společnosti Wood & Company hodnotí jako dobrý z pohledu kupujícího i prodávajícího. "Nabyvatel kupuje dvě třetiny firmy, což mu dává veškeré pravomoce," uvedl Slabý. Pro to, aby si stát ponechal nějaké procento, nevidí analytik důvod. Pokud by měl stát námitky proti chování některého subjektu na trhu, měl by to řešit nezávislý regulátor. Tím je v ČR Energetický regulační úřad (ERÚ). Změnu loňského usnesení v případě ČEPS hodnotí Slabý jako dobrou pouze pro nabyvatele, kterému tak nad přenosovou soustavou zůstane kontrola. "Myslím si ale, že to v nějakém delším horizontu neprojde u Evropské unie," míní analytik. Možnosti působit na soustavu ČEPS se stát hodlá vzdát vzhledem k tomu, že tento vliv má právě ERÚ. Ten uděluje licenci k přenosu a reguluje ceny v sektoru. ČEPS přenáší elektřinu od výrobců k distributorům. Kabinet loni v říjnu rozhodl, že společně s ČEZ prodá v jednom balíku šest distributorů elektřiny. Mezi nejvážnějšími zájemci pravděpodobně jsou francouzská společnost Electricité de France, německá E.ON Energie AG a britské společnosti British Energy a International Power. Prodej celého podílu vládě doporučila poradenská firma Deloitte and Touche. Výnos státu by se tak měl zvýšit o 1,78 miliardy korun. Nechat si tříprocentní podíl původně navrhovalo ministerstvo průmyslu. To také dosud odhadovalo privatizační výnos za elektroenergetiku na 250 až 300 miliard korun. Další změnou, kterou přináší nový návrh, je to, že stát nebude od strategického investora kupovat celou páteřní přenosovou soustavu, ale pouze tři procenta jejích akcií, což má podle návrhu znamenat úsporu až 20 miliard korun. Spolu s elektrárenskou společností ČEZ bude stát nabízet majoritní podíly v šesti distribučních společnostech. Poslední z rozvodných společností, kterou stát ovládl teprve ve čtvrtek, se stala Západočeská energetika. V boji o rozhodující balík dvou procent akcií firmy, které drželo město Plzeň, stál na jedné straně stát (zastoupený Fondem národního majetku, Českou konsolidační agenturou a polostátním ČEZ), na druhé pak německá elektrárenská společnost E.ON. Ta spolu s rakouskou firmou Energie AG ovládala 49,1 procenta akcií. I když E.ON nabídl Plzni více (710 milionů korun a sponzorské aktivity za dalších 20 milionů), město se nakonec přiklonilo k návrhu státu. Ten zněl na 705 milionů korun. Plzeňští zastupitelé ODS, ČSSD a KSČM, kteří hlasovali pro státní nabídku, přitom zdůraznili, že jim jde o dobré vztahy se státem. Výnos byl i tak vyšší, než původně čekala městská rada. Stát za jednu akcii zaplatil 22 200 korun, což je více než desetinásobek jejich čtvrtečního kurzu na pražské burze. O privatizaci elektroenergetiky se uchází celkem dvanáct společností. Meziresortní hodnotitelská komise, jež má určit, které z přihlášek vybere do druhého kola, nakonec odložila své rozhodnutí o týden až na tento pátek. Důvodem byla podle dvou zdrojů snaha ministerstva průmyslu zařadit do privatizačních podmínek nový požadavek, podle kterého by se investoři měli zavázat, že akcie ČEZ a distribučních firem si ponechají minimálně po dobu deseti let. "Na tom jsme se neshodli," sdělil zdroj z komise. Tento návrh by totiž zvýhodnil pouze část uchazečů, zejména francouzskou firmu EdF, která má nejvážnější zájem o odvětví jako celek, zatímco další uchazeči většinou nenaznačili, že by po privatizaci chtěli odvětví rozdělit.

 

Vláda schválila pobídky pro služby nizozemské firmy Accenture

Vláda dnes schválila poskytnutí investičních pobídek pro nizozemskou poradenskou firmu Accenture, která chce v Praze postavit centrum outsourcingových a účetních služeb. "Accenture má v plánu vytvořit v Praze více než 500 pracovních příležitostí," sdělila tato firma s tím, že půjde především o místa pro středoškoláky a vysokoškoláky. Centrum bude zpočátku obsluhovat významnou mezinárodní společnost podnikající ve zpracovatelském průmyslu. Pracovníci centra budou přímo napojeni na informační systémy dceřiných firem v osmi západoevropských zemích a budou z Prahy provádět on-line požadované úkony přímo do zahraničí. Později Accenture počítá s poskytováním služeb více nadnárodním společnostem, předběžná jednání zahájila s podniky z chemického a automobilového průmyslu. Do vybudování centra v ČR má Accenture podle ministerstva průmyslu a obchodu investovat 120 milionů korun během pěti let. "Na pilotním projektu, který je předkládán vládě k posouzení, bude testován první druh investičního zvýhodnění, tedy daňová pobídka 50 procent daňové povinnosti," uvedlo MPO. Dalšími výhodami mají být hmotná podpora školení, rekvalifikace a vytváření nových pracovních míst a podpora spolupráce investora s univerzitami. Vláda poprvé schválila pobídky pro strategické služby letos v březnu, kdy je získala firma IBM na výstavbu zákaznického centra v Brně za 360 miliónů Kč.

 

Úřad zamítl spojení výrobců minerálek

Ambicioznímu plánu na vytvoření minerálkového kolosu se postavil do cesty antimonopolní úřad. Fúze tří největších domácích výrobců minerálek - Poděbradky, Hanácké Kyselky a Karlovarských minerálních vod - měla vést ke vzniku společnosti kontrolující 80 procent českého trhu s minerálními vodami. O sloučení firem rozhodoval úřad od počátku května. "Prvoinstanční rozhodnutí není dosud pravomocné," řekl ČTK předseda úřadu Josef Bednář. Podrobnosti o celém šetření sdělí antimonopolní úřad až po uplynutí 15denní lhůty k případnému podání rozkladu. O spojení podniků požádaly Karlovarské minerální vody kvůli obavám z masívního dovozu minerálních vod ze zahraničí. Zástupci karlovarské firmy zatím nechtějí verdikt úřadu nijak komentovat. "Vzhledem k tomu, že běží patnáctidenní lhůta pro podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí, nebude se společnost k dosavadním závěrům vyjadřovat," uvedl obchodní a marketingový ředitel Karlovarských minerálních vod Gabriele Guzzo. "Do rozhodnutí o podaném rozkladu nepovažujeme toto řízení za uzavřené," zdůraznil. Iniciátorem fúze byl majitel Karlovarských minerálních vod - italský podnikatel Antonio Pasquale. Ten nedávno ovládl firmu DK Invest, která je se 34 procenty největším majitelem Hanácké Kyselky, a nyní podle zdrojů blízkých transakci postupně majetkově ovládá i firmu Poděbradka. Obavy z propojování největších firem vyjádřili před časem jejich menší konkurenti. "My budeme mít jedinou šanci - vyvážet do zahraničí," uvedl v květnu například majitel firmy Marienbad Waters Karel Randl. Karlovarské minerální vody loni vyrobily 3 miliony hektolitrů minerálních a stolních vod a vytvořily zisk 245 milionů korun. Hanácká Kyselka, která zisk zatím neoznámila, vyprodukovala 1,3 milionu hektolitrů převážně ochucených minerálek. Poděbradka, která je silně úvěrově zatížena, pak vyrobila jeden milion hektolitrů a výsledek hospodaření rovněž neuvedla. Kromě výrobců minerálek ovládá Pasquale i největšího tuzemského producenta stolní vody - firmu HBSW, která vyrábí Dobrou vodu.

 

Nahoru