Amerika vrací úder. Odveta začala!
 |
Americký prezident George Bush seznámil národ s posledním vývojem událostí v boji proti terorismu. Prohlásil, že k USA se v útoku na Afghánistán připojila Británie. Útok není veden jen na vojenské cíle, ale i na další strategické objekty, které by mohli pomoci Talibanu v jeho ofenzívě. Afghánská metropole je pod mohutným raketovým útokem. S odvoláním na svědky to oznámila agentura Reuters. Pod palbou je i město na východě země Jalalabad. Poničena byla také vojenská základna a letiště v Kandaháru. Britský premiér Tonny Blair potvrdil, že do akce se zapojují i britští vojáci. Brzkost útoku předvídala afghánská opozice. Náměstek amerického ministra obrany Douglas Feith náhle přerušil turné po zemích Perského zálivu. Jak uvedla agentura Reuters, americký diplomat zřejmě odlétá zpět do Washingtonu. Také náhlá změna jeho programu naznačovala brzký začátek amerického útoku proti Talibanu. Americký prezident George Bush telefonal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, aby ho informoval o vojenském útoku proti afghánskému Talibanu ještě před jejich zahájením. Oznámil to nejmenovaný činitel v Kremlu citovaný agenturou Reuters. Britští vojáci se podílejí na útoku proti ozbrojeným silám afghánského vládního hnutí Taliban a teroristickým táborům v této zemi. Potvrdil to mluvčí ministerského předsedy v Londýně. Očekává se, že premiér zakrátko sám přednese prohlášení. Zatím žádný oficiální zdroj neupřesnil povahu této vojenské podpory. Podobně jako ve Washingtonu, ani v Londýně nebyly zveřejněny žádné podrobnější vojenské plány. Protitalibanská opozice už dříve vyzvala občany Kábulu, aby se vzdálili z blízkosti vojenských základen. Abdulláh také oznámil, že Severní aliance uzavřela vzdušný prostor nad oblastí, kterou ovládá. Jak dodal, že je to v souladu s požadavkem USA, aby v oblasti skončil veškerý letový provoz. Afghánské vládní hnutí Taliban je ochotno zatknout Usámu bin Ládina na základě podložené žádosti USA. Oznamuje to z Islámábádu agentura AP. Reuters cituje velvyslance Talibanu v Pákistánu, že Taliban je ochoten postavit bin Ládina před soud v Afghánistánu, ale nadále žádá důkazy o bin Ládinově vině. Spojené státy ale nabídku Talibanu opět důrazně odmítly a nadále požadují bin Ládinovo vydání. Taliban mezitím posílil své síly na hranici s Uzbekistánem. Regovalo tak na zprávy, podle kterých dorazily do této bývalé sovětské republiky americké speciální jednotky. Do Afghánistánu mezitím směřuje řada dodávek humanitární pomoci. Podle mezinárodních organizací by totiž případný vojenský zásah Spojených států v zemi zkomplikoval přísun potravin, léků a základního oblečení do Afgánistánu. Tamní fundamentalisté označili poskytování humanitární pomoci za falešné gesto, které má uklidnit protiamerické nálady v zemi. Většina kamionů směřuje do Afghánistánu ze sousedního Pákistánu. Ozbrojené síly afghánské opozice postoupily k městu Mazáre Šaríf. Jednotky Severního spojenectví bojující na severu země proti jednotkám vládnoucího hnutí Taliban se dostaly až na vzdálenost 50 kilometrů od tototo města. Informovala o tom agentura AFP. Mazáre Šaríf je vůbec nejdůležitější bod na severu země, který se v oblasti, jinak ovládané opozičními silami, dařilo kábulskému režimu dlouhodobě držet. Při bojích přišla opozice údajně o pět bojovníků, ztráty na straně Talibanu nejsou jasné. Pákistánské úřady drží šéfa místní fundamentalistické strany Fazlura Rahmána v domácím vězení. Kolem jeho obydlí rozmístily značný počet policistů a příslušníků polovojenských jednotek a brání mu rezidenci opustit. Fazlur Rahmán byl v posledních dnech hlavním organizátorem protiamerických demonstrací v Pákistánu a rozhodně vystupoval vůči případnému vojenskému úderu USA proti afghánskému vládnoucímu hnutí Taliban. Právě na neděli svolal další protiamerické shromáždění do města Multán na východě země.
Americká armáda míří do Uzbekistánu
 |
Zhruba tisíc amerických vojáků je právě nyní
na cestě do Uzbekistánu, jehož základny by měly posloužit armádě USA během
plánovaných útoků na sousední Afghánistán. Pohyb vojáků potvrdil agentuře
Reuters americký činitel z doprovodu ministra obrany USA Donalda Rumsfelda.
Ten je v Uzbekistánu očekáván dnes. "Příslušníci 10. horské divize
jsou na cestě," řekl nejmenovaný americký představitel.
O Američanech v Uzbekistánu se "šeptá" už déle
Ruská televize TV-6 již ve středu uvedla, že příslušníci
amerických sil provádějí výcvik uzbeckých vojáků poblíž uzbecko- afghánské
hranice. Přinesla v této souvislosti záběry anglicky mluvících uniformovaných
mužů, údajně z amerického státu Arizona, ve společnosti uzbeckých vojáků.
Televize dále informovala, že americké dopravní letouny přepravují vojáky
na jih Uzbekistánu do pohraničního města Termez. Údajně by se mělo jednat
o tisíc příslušníků americké armády. Náčelník generálního štábu
ruských ozbrojených sil Anatolij Kvašnin rozhodně popřel zprávy, že by se
v Uzbekistánu a Tádžikistánu mělo nacházet asi tisíc příslušníků
amerických speciálních jednotek. "Takové údaje nemám,"
konstatoval.
Základny v Uzbekistánu využívala už sovětská armáda
Uzbecký prezident Islam Karimov již minulý týden potvrdil, že jeho
republika je připravena pomoci USA v boji s terorismem, a dal otevřeně
najevo, že v případě odvetného útoku na cíle v sousedním Afghánistánu
poskytne Spojeným státům svůj vzdušný prostor. To je pro Američany důležité,
neboť Uzbekistán je jednou ze tří středoasijských zemí, které hraničí
s Afghánistánem. Země se svými 60.000 vojáky disponuje nejsilnější armádou
v regionu a uzbecké základny využívala sovětská armáda při svém neúspěšném
tažení v Afghánistánu v letech 1979-1989. Podle agentury Interfax mohou
Američané v Uzbekistánu použít tři letiště: ústřední v Taškentu,
které je největší v postsovětské Asii, Kagajdy poblíž Termezu na hranicích
s Afghánistánem a Chanabad u města Karši.
Reuters: Kábul pod raketovým útokem
 |
Mohutné exploze a protiletadlová palba zahřměly dnes večer v afghánské
metropoli Kábulu. S odvoláním na očité svědky to oznámila agentura
Reuters s tím, že Kábul je pod mohutným raketovým útokem. První výbuch
zahřměl zhruba v 16:27 GMT (18:27 SELČ). Městem
otřáslo asi pět mohutných explozí, po nichž vzápětí následovala
protiletadlová palba. Téměř okamžitě po prvním výbuchu, patrně v jihozápadní
části města, byly v celé metropoli přerušeny dodávky elektřiny. V jihozápadní
části Kábulu se nachází palác Darulaman, starobylá královská rezidence,
a pevnost Balahisar. Neidentifikované letouny svrhly na město nejméně čtyři
bomby, řekl agentuře Reuters očitý svědek. "Slyšel jsem letadla a pak
zahřměly nejméně čtyři mocné exploze."
Situace v Afghánistánu
Útoky podle agentur AP a Reuters zasáhly cíle blízko centra města.
Informace také hovoří o silné protiletecké palbě v oblasti kábulského
letiště. Podle očitých svědků útočí USA také na Kandahár na jihu země
a na východoafgánské město Džalalabád. Očití svědci z Kábulu hovoří
o neidentifikovaných letadlech, která shodila na Kábul nejméně čtyři
bomby. "Slyšel jsem ta letadla a potom následovaly nejméně čtyři výbuchy,"
řekl korespondent agentury Reuters. Bližší podrobnosti není možné
zjistit, protože v Kábulu byl vyhlášen zákaz vycházení. Na jihozápadě města,
odkud byly slyšet výbuchy, je mimo jiné stará královská rezidence. Americké
rakety zasáhly ministerstvo obrany v Kábulu a zničily velící středisko na
letišti v Kandaháru. Představitel Talibanu v Kábulu řekl agentuře AIP:
"Jsme napadeni. Bombardují v Kábulu. Naše obrana střílí." Muž,
který zavolal do Pakistánu telefonicky se představil jako Mudir.
Z projevu amerického prezidenta George Bushe
Americký prezident George Bush v neděli večer oznámil v projevu k
národu začátek vojenské akce proti Talibanu a organizaci Usáma bin Ládina.
Ve své řeči Bush také prohlásil, že akce americké armády podporují
také Velká Británie a další státy. Mimo jiné Austrálie, Německo a
Francie. Podle Bushe jsou útoky vedeny proti výcvikovým táborům a
vojenským zařízením organizace Al-Káida. "Taliban zaplatí za krytí
teroristů," řekl Bush. Prezident vysvětlil, že týdny probíhalo
jednání s vedením Talibanu, ale žádný z amerických požadavků nebyl
vyplněn. Nyní musí nést Taliban následky. "Naše trpělivost bude naší
silou," řekl Bush. Současnou vojenskou akci označil jako začátek cesty
pro dlouhodobé nastolení spravedlnosti. "V tomto konfliktu neexistuje
neutrální území. Ve světě teroru nemůže být míru. Nechtěli jsme tuto
akci, ale naplníme jí," řekl Bush ve svém projevu.
Útoky budou New York stát 105 miliard
 |
Teroristické útoky z 11. září způsobí během následujících dvou let městu New York škody ve výši 105 miliard dolarů. Tato suma odpovídá přibližně čtyřem bilionům korun, tedy hodnotě, kterou za dva roky vyprodukuje celá česká ekonomika. Objem škod vyčíslený newyorským kontrolním úřadem zahrnuje náklady na úklid, rekonstrukci, ale i ztráty daňových příjmů. "Škody, které obyvatelé New Yorku pocítili, se samozřejmě nedají zredukovat pouze na dolary a centy. Stejně tak jako se nedají v dolarech vyčíslit odvaha a odhodlání našich lidí. Abychom ale mohli získat potřebné zdroje pro to, aby část New Yorku mohla být znovu vybudována a město se stalo hezčím a krásnějším, musíme se pokusit uvažovat i z hlediska peněz, které útoky stály naši ekonomiku," uvedl stanici CNN šéf newyorského kontrolního úřadu Alan Hevesi. Odhad kontrolního úřadu je prvním a podrobným oficiálním dokumentem. A jeho závěry jsou smutné. Téměř 50 miliard dolarů totiž bude stát likvidace škod. V této sumě jsou zahrnuty i ztráty, jež New York utrpěl tím, že zahynuli lidé, kteří by ještě roky pracovali, vytvářeli zisky své firmě a platili daně ze své mzdy. Druhou polovinu ztrát tvoří škody, které se teprve objeví poté, co americká ekonomika ještě více zpomalí svůj růst. Zpráva velmi pečlivě rozebírá jednotlivé položky v seznamu škod. Vyčísluje náklady na znovuvybudování WTC, opravy ostatních poškozených domů a infrastruktury nebo peníze, které bude nutné vyplatit policistům, hasičům a záchranářům za přesčasové hodiny, které strávili při likvidaci katastrofy. Počítá i škody způsobené očekávanou recesí nebo několikadenním přerušením obchodování na burzách. Celkový ekonomický výkon New Yorku se pohybuje okolo 380 miliard dolarů ročně. "Studie prokazuje, že částka, kterou zatím prezident a Kongres přislíbili poskytnout, bude pouze částí potřebné sumy. Ta bude nezbytně nutná proto, aby se teroristům nezdařil jejich plán zničit nejen dvě věže WTC, ale ochromit finanční centrum Ameriky a celého světa," zhodnotil význam studie Hevesi.
Šaronovy výroky jsou podle Washingtonu nepřijatelné
 |
Za nepřijatelné označil ve Washingtonu mluvčí amerického prezidenta George Bushe čtvrteční výzvu izraelského premiéra Ariela Šarona, aby se západní státy a zejména USA nepokoušely "dohodnout s Araby na účet Izraele" a neopakovaly situaci z roku 1938, kdy opustily tehdejší Československo. Tyto výroky jsou podle prezidentova názoru nepřijatelné, řekl mluvčí Bílého domu Ari Fleischer s tím, že postoj Spojených států byl Šaronovi tlumočen prostřednictvím amerického velvyslanectví v Izraeli. "Vyzývám západní demokracie, na prvním místě vůdčí sílu svobodného světa, Spojené státy americké, aby znovu neopakovaly hrozný omyl z roku 1938, kdy evropské demokracie obětovaly kvůli dočasnému řešení Československo," prohlásil Šaron v souvislosti se snahou získat podporu arabských států pro americkou odvetu za teroristický útok 11. září. "Nepokoušejte se dohodnout s Araby na náš účet. To nepřijmeme. Izrael nebude jako Československo," dodal Šaron. Spojené státy se nijak nesnaží dohodnout se s Araby na účet Izraele, řekl dnes Fleischer. Izrael nemá na světě silnějšího přítele a spojence, než jakým jsou Spojené státy, uvedl s tím, že Washington se měsíce snaží přimět Izraelce a Palestince k ukončení násilí a k návratu k politickému dialogu a bude tak činit i nadále.
Varovná čísla a mlčení vlády
 |
Paralelně s návrhem státního rozpočtu na rok 2002 předložila vláda Poslanecké sněmovně "na vědomí" střednědobý výhled státního rozpočtu, sahající až do roku 2004. Tím formálně splnila úkol, plynoucí ze zákona o rozpočtových pravidlech, který byl přijat v roce 2000. Jedná se tedy o první pokus o sestavení dokumentu tohoto typu. Je to text velmi stručný až lakonický, ale za pozorné přečtení určitě stojí. I když se v tabulce hlavních makroekonomických dat nemohu přesně dopočítat, jak je to se vztahem nominálního a reálného HDP (hrubého domácího produktu) a inflace, vyplývá mi z toho, že bude reálný HDP čtyři roky růst mezi 3,7 až čtyřmi procenty ročně, že bude nominální HDP růst o 7,1 až 8,5 procenta a že inflace bude od čtyř do pěti procent. To nechci zásadně zpochybňovat, pouze chci říci, že každé zhoršení těchto čísel bude znamenat zvětšení problému státního rozpočtu - již dnes velmi napjatého. Nevadí mi, že jsme dostali do rukou úřednický dokument, protože ten je cennější než dokument z pera sociálnědemokratického ideologa (či ekonoma). Úředník, neokřiknut či nepoopraven politikem, připravil dokument bez politických přikrášlenin. To je spíše dobře, ale zásadně mi vadí, že mi nikoli úředník, ale Ministerstvo financí či vláda posílá dokument vnějšího pozorovatele, text zcela pasívní, text bez jakéhokoli návrhu, námětu, myšlenky (na straně jedné) a bez jakéhokoli hodnocení či varování (na straně druhé). Přesto je dobře, že ho máme. Při každoročním schvalování rozpočtu se většinou vede spor o jeden jediný rok: komu více a komu méně. Dlouhodobější pohled se ztrácí. Hlavní pozoruhodností předloženého textu je naprostá výjimečnost roku 2002 - roku, ve kterém sociálně demokratická vláda chce svým rozpočtem upoutat voliče. Státním rozpočtem se zabývám dvanáct let jako praktik a celá desetiletí jako teoretik. Nemýlím-li se, neznám případ, že by rozpočet z roku na rok v nominálním vyjádření poklesl. Spor politiků (i ekonomů) je jen a jedině o tom, o kolik má rozpočet - jak jeho výdajová, tak i příjmová stránka - růst. Zda rychleji nebo pomaleji než hrubý domácí produkt, má-li se státem přerozdělovat relativně více (při rychlejším růstu rozpočtu než HDP) nebo relativně méně (při pomalejším růstu rozpočtu než HDP). Neznám však to, co nám vláda ČSSD nabízí tentokrát: celkové výdaje rozpočtu se oproti letošku (684,9 miliardy Kč) zvýší příští rok na 752,2, další rok sníží na 725,6 a v roce 2004 vzrostou na 749,1 miliardy korun. Znamená to, že se ve volebním roce výdaje zvýší o 9,8 procenta a pak o 3,5 procenta poklesnou? A že ještě v roce 2004 budou nižší než v roce 2002? Znamená to i to, že si tento pokles obhájí (před veřejností) a hlavně "zařídí" další vláda, tedy ta, která vznikne po volbách roku 2002? Navíc nechápu, v kterých položkách dojde ke snížení. Jiný dokument než tento nemám, a proto musím citovat z něho. Tzv. mandatorní výdaje sociální se mají zvýšit z 302,7 na 325,3 miliardy. Ostatní mandatorní výdaje se mají zvýšit z 89,6 na 97,3 miliardy korun. Rostou, byť málo, i tzv. výdaje na "reprodukci majetku", což si do češtiny překládám jako výdaje investiční, nikoli provozní. Odborníkům dodávám, že mírně rostou i výdaje v rámci operací státních finančních aktiv (což jsou zejména ztráty České konsolidační agentury). Pak musím doříci, že zbývá jediné, že se předvídá snížení ostatních výdajů kapitol z 310,7 miliardy (v roce 2002) na 253,2 miliardy (v roce 2003), čili téměř o jednu pětinu! Dnešním i budoucím ministrům, správcům kapitol školství, obrany, vnitra, zemědělství a všem dalším, sděluji, že se v roce 2003 jejich výdaje takto dramaticky sníží! Sníží se běžné provozní výdaje, sníží se výdaje na mzdy a platy atd. Kde a jak to bude realizováno, tento úřednický materiál neříká. Četli ho politici dnešní vlády? Je to vědomá hříčka s rokem 2002 nebo pouhopouhá nezodpovědnost s heslem "po nás potopa"? Další problémy tohoto dokumentu zde radši nebudu rozebírat. Např. saldo státního rozpočtu na rok 2001 se v materiálu uvádí v hodnotě minus 49 miliard korun, čímž se asi myslí saldo schváleného rozpočtu (ale nevím). Dále se rozpočtový schodek za rok 2001 předpokládá ve výši 89,1 miliardy Kč. Znamená to, že nám vláda sděluje, že hodlá překročit schválený deficit rozpočtu o 40 miliard korun? A že si myslí, že jí to může Parlament tolerovat? Velmi se mýlí.
Václav Klaus
Vedení Komerční banky odstoupilo
 |
I když Radovan Vávra přivedl jako ředitel Komerční
banku do rukou francouzské Société Générale, bude chybět ve vedení nového
představenstva. To dnes zvolila dozorčí rada KB. Nové vedení má pouze pět
členů oproti dosavadním sedmi a v představenstvu zůstali z původní
sestavy pouze dva - Peter Palečka a Tomáš Spurný. V čele banky stane
osmapadesátiletý Francouz narozený v Alžírsku Alexis Raymond Juan.
Franouzská společnost Société Générale včera zaplatila za KB přibližně
40 miliard Fondu národního majetku. "Alexis Raymond Juan se stal předsedou,
v pozici místopředsedy představenstva zůstává Peter Palečka, druhým zástupcem
dosavadního představenstva se stal Tomas Spurny. Nového vlastníka banky,
francouzskou Société Générale, budou v představenstvu kromě Juana
zastupovat ještě Patrice Cheroutre a Matúš Púll," řekla mluvčí
banky Marie Růžičková.
Société Générale už zaplatila za KB asi 40 miliard korun
Fond národního majetku také ve čtvrtek dokončil společně s
francouzskou Société Générale prodej státního podílu v Komerční bance.
"Société Générale převedla 1,186 miliardy eur (asi 40 miliard korun)
na účet FNM, a stala se tak 60procentním akcionářem Komerční banky,"
sdělila mluvčí fondu Jana Víšková. ČNB již ve čtvrtek potvrdila, že
peníze za prodej banky budou uloženy na speciálním privatizačním účtu,
aby jejich přeměna neovlivnila negativně kurs koruny. Polovina ze získaných
40 miliard korun by podle vládního usnesení měla směřovat do podpory
mimorozpočtových fondů, především fondu dopravy a fondu bydlení. Zbývající
část pak půjde do České konsolidační agentury na snížení dluhů. Změny
v představenstvu by ještě měla potvrdit pondělní mimořádná valná
hromada.
Řady zájemců o ČEZ prořídly
 |
Počet zájemců o superbalík elektroenergetických společností ČEZ a regionálních distributorů proudu, který nabízí vláda k prodeji, se zmenšil ve druhém kole na polovinu z původních dvanácti. Naopak počet zájemců o plynárenský Transgas a distributory plynu zůstává stejný - investorů je celkem devět. Meziresortní výběrové komise potvrdily, že o elektroenergetiku budou soutěžit Electrabel, EdF, Enel v konsorciu s Iberdrolou a NRG Energy s International Power. O balík plynárenských firem se utkají DUKE Energy, E.ON, Edison Gas, Gas Invest, konsorcium Gas de France, Ruhrgas a Snam a konsorcium RWE Gas a Wintershall. Mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková uvedla, že zájemci obdrží informační memorandum o nabízených firmách a od pondělka budou moci zahájit podrobný průzkum jejich dokumentace. Vítězné nabídky mají být předloženy vládě v prosinci. Hodnotu obou balíků firem stát odhaduje až na 400 miliard korun, ekonomové i sami investoři však soudí, že cena bude kvůli řadě navržených svazujících podmínek nižší. Poradci pro privatizaci by teď měli zhruba do deseti dnů předložit komisi a poté zřejmě i vládě první návrhy konkrétních kupních smluv. V nich má být mimo jiné zakotven zákaz následného prodeje kupovaného majetku, a to po dobu 10 let u elektroenergetiky a pěti let u plynu. "Jediné, co by bylo možné, je, že v případě vítězství konsorcia firem by si mohly vnitřně rozdělit, kdo co bude provozovat. Ale ani v tomto případě to nemůže být prodej," uvedl člen výběrové komise, poslanec za ODS Oldřich Vojíř. Podle něho by společnosti měly mít možnost prodat alespoň určitý nepotřebný majetek, jako například hotely či jiná zařízení, a to pokud by s tím předem souhlasila vláda. Důvodem tohoto omezení je podle ministra průmyslu Miroslava Grégra snaha zamezit spekulacím s majetkem. "Solidní vlastník nikdy nechodí s podnikatelskou vizí na krátkou dobu," řekl Grégr pro ČTK. Vojíř dodal, že se tím zamezí například krokům, že by někdo odkoupil určité elektrárny, pak je uzavřel a proud dovážel ze zahraničí. Oproti očekávání je největším překvapením, že se mezi zájemci o elektroenergetiku neobjevily německý E.ON a britský British Energy. Tyto společnosti přitom jednaly o konsorciu, jež měla původně doplnit ještě International Power. Navíc E.ON už nainvestoval do tuzemských distributorů elektřiny a tepláren desítky miliard korun. "Stáhli jsme se z privatizace proto, že se v zemi vytvořila atmosféra zcela neopodstatněně zaměřená proti naší společnosti. Soustředíme se tedy spíše na získání plynárenských firem," prohlásil šéf české pobočky E.ON Bohemia Miroslav Píše. E.ON měl problémy i v Německu, a to kvůli nákupům elektřiny právě od ČEZ, který dokončuje Jadernou elektrárnu Temelín. Od července firma obchody s ČEZ ukončila. V tuzemsku byl E.ON podezříván, že jeho zájmem je dodávat do země proud z Německa na úkor tuzemských zdrojů. To však firma odmítala.
E.ON hodlá prodat hliníkárenskou divizi za tři miliardy eur
 |
Německý konglomerát E.ON zamýšlí prodat svoji hliníkárenskou divizi VAW Aluminium mezinárodnímu finančnímu investorovi. Oznámení o prodeji by mohlo přijít již v následujících týdnech, informoval dnes list Financial Times Deutschland a dodal, že cena za divizi by měla přesáhnout tři miliardy EUR. Cena bude zahrnovat dluh 470 miliónů EUR. Bez zahrnutí dluhu je odhadována na 2,23 až 2,55 miliardy EUR. Exkluzivní jednání z investorem, který bude z USA nebo Británie, je v současnosti v pokročilém stadiu. VAW je jedním z největších producentů hliníku na světě s ročními tržbami 3,44 miliardy EUR. Prodej divize je součástí plánu E.ON zaměřit se pouze na energetické aktivity. E.ON je největším investorem do regionálních distributorů energie v ČR a byl největším zahraničním odběratelem elektřiny od ČEZ, když odebíral přibližně čtvrtinu exportu z ČR. V červenci se však společnost dohodla na ukončení nákupu elektřiny z ČR kvůli tlaku německých odpůrců jaderné energie a obchodních partnerů, aby firma neodebírala elektřinu od provozovatele jaderné elektrárny Temelín. I nadále má však E.ON zájem o privatizaci tuzemských energetických firem včetně ČEZ. Je však připravena koupit ČEZ jedině bez temelínské jaderné elektrárny. E.ON je druhou největší elektrárenskou firmou podle tržní hodnoty v Evropě.
Donald Trump chce prodat Empire State Building
 |
Známý newyorský magnát Donald Trump se neobává,
že by teroristické útoky na Světové obchodní centrum odradily potenciální
kupce na Empire State Building. Budova, kterou Trump vlastní spolu se svými
partnery, se po 11. září opět stala nejvyšší budovou na Manhattanu a jeho
staronovým symbolem. Někteří nájemníci a návštěvníci se proto obávají,
že případné teroristické útoky v New Yorku budou nyní vedeny proti tomuto
mrakodrapu. Během tragického úterý byla celá budova evakuována a v následujících
dnech ještě dvakrát vyklizena kvůli planým bombovým poplachům. Do vstupní
části mrakodrapu byl nainstalován detektor kovů a rentgenový prohlížeč
zavazadel. Vyhlídková observatoř v 86. patře byla až do pátku minulého týdne
uzavřena a v budoucnosti by měla být přístupna jen o víkendech.
Stále úžasný mrakodrap
"Stále to ale je úžasný mrakodrap," řekl Trump.
"Dokonce se po těch strašlivých událostech může stát ještě
atraktivnějším, protože New York trpí nedostatkem kancelářských
ploch," dodal. Už čtyři dny po útocích se Trumpovi ozval jiný obchodník
s nemovitostmi Peter Malkin a za budovu mu nabídl 57,5 milionu dolarů. Malkin
stojí v čele společenství, jež má celý mrakodrap v dlouholetém nájmu,
který vyprší až v roce 2076. "V současné době nám může nájem
budovy přinést finanční katastrofu. V případě jejího zničení
teroristickým útokem totiž musíme zaplatit její obnovu. Inteligentním
rozhodnutím by proto bylo spojit nájem s vlastnictvím budovy," vysvětlil
Malkin partnerům své záměry.
Budovu se chystá koupit více zájemců
Zatím není jasné, zda Donald Trump na Malkinovu nabídku přistoupí.
"Abych byl upřímný, jednáme i s jinými zájemci, kteří nabízejí částky
vyšší než 57,5 milionu dolarů," řekl Trump, aniž by konkretizoval jména.
"S Malkinem jednáme už několik měsíců, ale zatím jsme nedosáhli
konkrétní dohody," potvrdil Trumpův právník. Malkinovo
společenství dostalo mrakodrap do nájmu v roce 1961. Okamžitě jej ale
pronajalo společnosti, kterou vlastnil.