I<< 

 < 

 > 

AFP: Washington zvažuje odvetné akce proti dalším zemím  

 Spojené státy informovaly Radu bezpečnosti OSN, že by v rámci tažení proti terorismu mohly podniknout odvetné akce proti dalším organizacím a zemím. Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje z New Yorku. "Můžeme přijít na to, že naše sebeobrana vyžaduje další akce proti dalším organizacím a dalším státům," píše se v dopisu, který Washington zaslal 15členné Radě bezpečnosti. Spojené státy zahájily v neděli odvetu za teroristické útoky proti New Yorku a Washingtonu z 11. září. Zahynulo při nich, či se dosud pohřešuje přes 6000 lidí.

Afghánistán - domov cholery, moru či antraxu

Afghánistán je domovem množství infekčních nemocí, od relativně běžných po vzácné a od smrtelných po zdravotně nepříjemné, které mohou zhoršit již obtížnou situaci v případě uprchlíků a též teoreticky ovlivnit vojenskou akci západních států, píše list The Washington Post. Cholera, břišní tyfus, horečka dengue, mor, antrax a horečka Papatači (infekční tropické onemocnění přenášené hmyzem), to vše můžeme nalézt v Afghánistánu. Krymská hemoragická (konžská) horečka, nemoc podobná té, kterou způsobuje virus Ebola, je v této oblasti endemická. Domovská základna afghánského vládnoucího hnutí Taliban ve městě Kandahár je též jedním z mála míst v Asii, kde se stále vyskytují viry dětské obrny. Nápor studeného počasí zmenší v bezprostřední budoucnosti hrozbu několika z těchto nemocí. Vakcíny, repelenty proti hmyzu a přístup k čisté vodě oddálí nebezpečí pro vojáky, ačkoli preventivní opatření jsou zřídka stoprocentně účinná, soudí experti. Nejobávanější nemocí v této oblasti je krymská hemoragická horečka, která způsobuje vnitřní krvácení a je smrtelná v asi 35 procentech případů. O čtyřech případech této nemoci se objevily zprávy tento týden v nemocnici v pákistánské Kvétě, ležící poblíž afghánské hranice. Oběťmi byli podle Světové zdravotnické organizace (WHO) Pákistánci, ne Afgánci. Jen v tomto roce bylo zaznamenáno v Pákistánu 47 případů této nemoci, z nichž bylo 14 smrtelných. Některé se vyskytly na lidech nakažených v Afghánistánu, avšak léčených v Pákistánu. "Nejedná se o prudké vypuknutí nemoci," řekl David Heymann, šéf odboru nakažlivých nemocí při ústředí WHO. "Domníváme se, že počet případů v tomto období roku nevzrostl." Nemoc je přenášena klíšťaty, která se živí krví dobytka. Uprchlíci, pohybující se se svými domácími zvířaty a spící venku, mohou teoreticky být ve větší míře ohroženi touto nemocí. Tento rok zaznamenal Pákistán menší výskyt této nemoci než v roce minulém, kdy se objevilo 52 případů, uvedl Ray Arthur, virolog WHO sledující výskyt této nemoci. Většina případů se objevuje mezi březnem a říjnem, v době, kdy je hmyz aktivní. Lidé, kteří přijdou do kontaktu s nakaženou krví nebo s jinými tělesnými tekutinami, se mohou touto nemocí nakazit, avšak stává se to méně častěji než v případě viru Ebola. Největší riziko to představuje pro pracovníky nemocnic. Několik zdravotníků se tento rok touto nemocí nakazilo právě od pacientů. Pákistánský lékař zemřel na tuto nemoc v roce 1987 a další takovýto případ se objevil v roce 1999, uvádí záznamy WHO. Další a mnohem běžnější infekční nemocí přenášenou též hmyzem, která též může postihnout vojáky, je horečka Papatači. Projevuje se onemocněním podobným chřipce s teplotami, bolestmi hlavy a svalů a vyčerpáním. I když tato nemoc není smrtelná, mohou její symptomy nemocného vyřadit z provozu na tři až sedm dní. Proti nemoci nejsou žádné specifické léky. V Itálii během druhé světové války byla horečka Papatači označována za "zastavovatele války", říká Peter Jahrling, vědec z amerického vojenského výzkumného střediska infekčních nemocí ve Fort Detricku v Fredericku. "Celé jednotky jsou totiž napadeny současně a to je totálně vyřadí z nasazení v boji." Vědci z Fort Detricku vyvinuli před 15 lety vakcínu proti viru způsobujícímu horečku Papatači, avšak armáda odmítla ukončit její testování a přechod do výroby, řekl Jahrling. Ani návrhy předkládané během posledních deseti let na vývoj vakcíny proti viru krymské hemoragické horečky nebyly podle Jahrlinga finančně podpořeny. Riziko další infekční nemoci vyskytující se v této oblasti, dětské obrny, je pro vojáky velmi malé, neboť každý voják nasazený v oblasti obdrží vakcíny na posílení organismu. Rozšíření této nemoci většinou souvisí se špatnými hygienickými podmínkami. Mezinárodní kampaň na vymýcení této nemoci je v závěrečné fázi a Afghánistán je jednou z osmi zemí ve světě, kde byla tato nemoc objevena v tomto roce. Když kampaň začala v roce 1988, bylo každoročně ve světě 400 000 případů. V tomto roce jich bylo již jen asi 150. I přes válku je v Afghánistánu účinná síť lékařů a zdravotníků cvičených k identifikování a ohlášení případů dětské obrny, řekl Navíd Sadozání z WHO dohlížející na kampaň proti dětské obrně v Afghánistánu. Osm případů potvrzených v Afghánistánu v tomto roce se objevilo mezi dubnem a červnem v kandahárské oblasti. Pouze jeden z každých 200 nebo i více virů dětské obrny způsobuje ochrnutí, takže osm případů výskytu nemoci představuje stovky nebo tisíce skrytých infekcí. V Afghánistánu jako kdekoli jinde jsou hlavním nástrojem kampaně na vymýcení dětské obrny "národní imunizační dny", kdy tisíce dobrovolníků jdou dům po domu a podávají vakcínu každému dítěti do pěti let. Zima je roční období s nejnižším přenosem dětské obrny a příměří mezi válčícími stranami bylo opakovaně v minulosti uznáváno během imunizačních dní, říká Aylward, kanadský lékař, který řídí globální kampaň WHO.

Makléři: Pokud nebude pokračovat teror, akciím propad nehrozí

Dramatický propad, vyvolaný odvetou spojenců proti teroristickým základnám, akciovým trhům nehrozí, pokud nepřijdou další teroristické útoky. V nejbližších dnech lze očekávat především nervozitu trhů a stagnaci a při absenci špatných zpráv se otevře i prostor k růstu. Vyplývá to z vyjádření makléřů. Akciové trhy dnes podléhají obavám v souvislosti se zahájením odvetných vojenských operací za teroristické útoky na USA. Opatrnější investoři opouštějí své akciové pozice, a to vyvolává prodejní tlak. Domácí trh ale dnes po slabším úvodu část svých ztrát dohnal, v 15:30 byl index PX 50 nižší o 0,21 procenta a užší PX-D o 0,26 procenta. Podle Radima Dalíka z Komerční banky bude důležité, zda se nevyskytne nějaká reakce na útok Spojených států, zda se dál nebude šířit terorismus a jaká přijdou prohlášení. "Pokud se nějakou dobu nic negativního nestane, můžeme se dočkat i růstů. Případné další teroristické útoky by byly velmi negativní, toho se všichni bojí," řekl. Když začne převládat pocit bezpečí, že boje se budou odehrávat daleko od spojeneckých zemí, bude prostor pro růst. "Pokud by se stalo něco v Evropě nebo v USA, potom by si všichni uvědomili, že to není za námi a že to může být hodně dlouhý boj. Pak by to pro trhy mohlo být hodně špatné. Je otázkou, kdy začne převládat názor, že nejostřejší hrany terorismu jsou již ořezány a situace je pod kontrolou," uzavřel Dalík. Nervozitu působí i podle Jana Langmajera z Atlantik FT strach z dalšího teroru. V nejbližších dnech je podle něho nejpravděpodobnější stagnace. "Český trh na nervozitu příliš nereaguje, spíš ze strany větších investorů je vidět snaha něco kupovat. Ceny asi nepůjdou nahoru, ale zatím nebude nikdo v obavě z dalšího útoku chaoticky prodávat," odhadl Langmajer. Optimističtější je Jan Pavlík z Wood and Company, podle kterého rovněž záleží hodně na tom, kam bude dále útok směřovat a jaké budou jeho celkové důsledky. "Pokud by se situace měla zkomplikovat, první budou bité akciové trhy. S odvetnými útoky se počítalo a dá se říci, že byly v cenách obsaženy. Já bych byl mírně pozitivní. Evropské trhy dnes po propadu o tři procenta ztráty korigují. Pokud bude vše pokračovat po této linii a situace se nějakým způsobem nezvrhne, myslím si, že již tento týden by mohly akciové trhy posilovat," prohlásil Pavlík.

Zářijová inflace je skoro o procento nižší než v srpnu

Americké technologické tituly zamířily vzhůru, burza NYSE nikoliv

Ceny akcií na newyorské burze i na trhu Nasdaq na začátku dnešního obchodování oslabovaly, ztráty ale nebyly tak výrazné, jak někteří analytici předpokládali. Zatímco Nasdaq počáteční vývoj zvrátil a zavelel k růstu, burza v New Yorku ze ztrát nevybředla. Ve 12:00 EDT (18:00 SELČ) se Dow Jonesův index průmyslových akcií nacházel v blízkosti hranice 9109 bodů a proti předchozímu závěru vykazoval pokles o 0,12 procenta. Index technologického trhu Nasdaq Composite byl naopak ve stejnou dobu pevnější o 0,35 procenta a osciloval kolem 1611 bodů. Vzhůru zamířily hlavně defenzivní tituly, protože Wall Street sází především na to, že vyšší zisky mohou čekat hlavně zbrojní firmy. Dolů naopak mířily akcie hotelů a zábavních firem, které většinou reagují na pokles poptávky a neochotu spotřebitelů utrácet v horších časech. "Nejistota ohledně úderu je již za námi. Trh nyní očekává rychlé vyřešení případu bin Ládina a demobilizaci amerických útočných sil," řekl k náladě na trhu hlavní investiční analytik společnosti State Street Global Advisors Ned Riley. Trh podle něj oceňuje hlavně to, že v USA nedošlo k žádným dalším útokům.

Největší distributor Eurotelu krachuje

Společnost Intem mobilní telefony, největší distributor mobilního operátora Eurotel, se náhle ocitla na pokraji krachu. Majitel Tomáš Cimpa, potvrdil, že firma vstoupí 15. října do likvidace. ˝Zastavili jsme dodávky pro IMT, protože nám nezaplatili za faktury ani po velmi dlouhé době splatnosti,˝ potvrdil finanční problémy mluvčí Eurotelu Jan Kučmáš. Prozatím musela zavřít svou provozovnu na Karlově náměstí v Praze. Následovat budou i ostatní pobočky v celé České republice. ˝Jsme z toho všichni překvapeni, přišlo to velmi náhle. Dnes zasedne naše valná hromada, která rozhodne o dalším postupu,˝ řekl jednatel společnosti Jiří Hruška. Podle něj se IMT dostala do problémů poté, co jí Eurotel 12. září zastavil dodávky a snížil o 40 procent úvěr. ˝Dodávky jsme zastavili z jednoduchého důvodu. IMT nám nezaplatila za faktury ani po velmi dlouhé době splatnosti,˝ reagoval mluvčí Eurotelu Jan Kučmáš. Tvrdí, že na krachu IMT nemá Eurotel vinu: ˝Firma IMT byla naším největším distributorem, vystavili jsme jí proto velmi příznivý platební kalendář. Ani tak ovšem neplatila včas. O jejích finančních problémech jsme věděli už dříve. Chtěli jsme pomoci poskytnutím know-how a školením jejich managementu. Oni ale odmítli.˝ Vedení IMT je však přesvědčeno, že Eurotel mohl být vstřícnější, a má tudíž na pádu svého partnera podíl. ˝Eurotel nám nabízel pomoc ve chvíli, kdy už nám přestával dodávat a celková atmosféra jednání byla na velmi špatné úrovni,˝ oponuje Hruška. Intem mobilní telefony patřila mezi největší partnery Eurotelu. V letech 1998 - 2000 dokonce třikrát po sobě vyhrála titul ˝Nejlepší distributor Eurotelu˝. Ten ji zařadil mezi tzv. MAX dealery a zapojoval ji do svých propagačních kampaní. ˝Investovali jsme do nich spoustu peněz, ale poslední dobou jsme neměli jistotu, zda se nám to vůbec vrátí,˝ tvrdí Kučmáš.
O práci přijde 130 lidí
IMT vidí za zhoršením spolupráce personální změny, které ve vedení Eurotelu proběhly. ˝Takřka osm let jsme s nimi měli bezvadnou spolupráci. Eurotel vedli Američané, kteří měli zájem o rozvoj firmy a byli k nám velmi vstřícní. Jakmile se do vedení Eurotelu dostali i Češi, přestaly platit staré dohody a vzájemná komunikace se dostala na velmi nízkou úroveň,˝ říká Hruška a dodává: ˝Je to až skandální, jak se současný Eurotel chová ke svým partnerům.˝ IMT je stoprocentní dcerou táborské telekomunikační firmy Intem. Loni dosáhla obratu 600 milionů korun. Zajišťovala dodávky 1200 firemním zákazníkům. Ti se nyní budou muset obrátit přímo na Eurotel. Krach IMT postihne i 130 jejích zaměstnanců. ˝Bohužel, mateřská firma jim nemůže nabídnout uplatnění, budeme je proto muset propustit,˝ vysvětlil Jiří Hruška.

Správci se nepodařilo strojírny prodat

Dalších asi dvacet zájemců o bývalé Vlárské strojírny Slavičín vyzval správce konkursní podstaty Michal Brenko k předložení nabídky na koupi firmy a složení patnácti procent z nabízené částky. Poslední zájemce o firmu, která je v konkurzu přes šest let, nedoplatil celou kupní cenu. "Brněnská s.r.o. GD comp., která složila v srpnu zálohu na koupi, do určeného posledního září nedoplatila zbytek ceny. Proto mohou nyní všichni zájemci o strojírny předložit do 15. října svoji nabídku," řekl Brenko. Zájemci o koupi celého areálu strojíren jsou pouze české subjekty, mezi nimi také město Slavičín. "O areál máme skutečně zájem a dnes s Brenkem o našem úmyslu jednat," potvrdil místostarosta Slavičína Jaroslav Končický. Pokud by město chtělo nabídku na koupi předložit, muselo by krok schválit zastupitelstvo, jež se sejde 15. října. "Hlavním důvodem našeho zájmu jsou obavy, že by po šesti letech trvání konkursu koupil dnes firmu někdo pouze ze spekulativních důvodů," tvrdí Končický. Město by podle něho areál po částech prodávalo se záměrem vytvořit zde průmyslovou zónu. "Již dnes máme několik zájemců o odkup částí areálu," dodal Končický. Strojírny jsou v konkursu, v jehož čele se vystřídalo několik správců, od roku 1995. V minulosti byla firma známá zbrojní výrobou a textilními stroji a v regionu patřila k největším zaměstnavatelům. Nyní ve strojírnách pracuje sedmatřicet lidí a dalších asi 200 u firem, jež jsou zde v nájmu.

Allianz chce menšinové podíly bank východní Evropy

Německá pojišťovna Allianz hodlá posílit své pozice ve východní Evropě a Asii a zajímá se o menšinové podíly v bankách, které působí v těchto regionech. Informoval o tom dnes německý deník Handelsblatt. "Hlavní část přípravných prací je ukončena. Nyní jsou na řadě plánované akvizice a organický růst," prohlásil podle listu člen managementu společnosti Michael Diekmann a dodal, že firma neustále hledá vhodné akvizice ve východní Evropě a Asii. Minulý měsíc Allianz v důsledku zvýšeného objemu pojistných nároků plynoucích z teroristických útoků ve Spojených státech snížila prognózu letošního zisku na 1,7 miliardy eur. Původně přitom počítala, že zisk bude činit dvě miliardy eur. Za první pololetí vykázala společnost pokles zisku o 7,8 procenta na 1,4 miliardy eur. Její provozní zisk činil 2,9 miliardy eur. V České republice působí Allianz prostřednictvím dceřiné společnosti Allianz pojišťovna, která zahájila činnost 1. ledna 1993 a v současnosti je třetí největší pojišťovnou na tuzemském trhu.

Útoky v USA a odvetné akce mohou ohrozit obchody Tatry v Indii

Teroristické útoky v USA a zahájení amerického útoku na Afghánistán by mohly ohrozit již dojednané kontrakty automobilky Tatra na indickém trhu. "Vzhledem k situaci, nejen v této konkrétní oblasti, může v příštích měsících dojít k odložení jednání o dodávkách materiálu vojenské povahy. To se může projevit i v oddálení dodávek vozů Tatra indické armádě," řekla dnes mluvčí kopřivnické firmy Věra Breiová. Automobilka Tatra prodala v loňském roce v Indii více než 600 nákladních aut. Objem tatrováckých dodávek do Indie, která se s Ruskem a Čínou řadí k největším odběratelům automobilky, během posledních pěti let roste. Kopřivnická automobilka do Indie dodává auta v kompletním, ale i v rozloženém stavu. Vozy se pak montují ve společném podniku Tatra Udyog Ltd., který byl založen nedaleko města Bangalore v roce 1997.
Tatra a indická společnost Vectra Investment, Ltd. drží ve firmě padesátiprocentní podíl. Výroba ve společném podniku začala v červnu 1998 a za dva roky činnosti se zde vyrobilo a prodalo více než 130 vozidel, která pro indický trh nesou označení TATRA-IND. Při montáži vozidel se využívají asi z 30 procent domácí komponenty, přičemž se uvažuje o dalším zvýšení tohoto podílu. Podle Breiové Tatra v souvislosti s teroristickými útoky na Spojené státy a odvetným úderem proti Afghánistánu nepřijala žádná speciální bezpečnostní opatření. Od zářijových útoků na New York a Washington automobilka ale zavedla režim zpřísněných kontrol na jednotlivých vstupech do firmy a důkladnější ochranu objektů.

První aukce

Na volném trhu se začalo obchodovat s elektřinou ve středu 3. října. Již první aukce na dodávky elektřiny pro příští rok zhoršila vztahy mezi tradičními partnery, dominantní výrobní společností ČEZ a jedním z nejvýznamnějších distributorů, Severomoravskou energetikou (SME). Ta i nadále trvá na tom, že ČEZ dal do dražby elektřinu, kterou si už předtím řádně objednala. ČEZ naopak tvrdí, že se při první předběžné nabídce Severomoravská energetika přihlásila pozdě. Celý objem elektřiny nejnižšího cenového pásma rezervovaný pro SME proto nabídl dalším zájemcům v dražbě . Na volném trhu mohou od příštího roku obchodovat nejen výrobci a velcí odběratelé elektřiny, ale i licencovaní obchodníci. ČEZ nabízel v aukci 2,7 TWh energie nejnižšího cenového pásma, protože jde o smlouvu na nepřetržitý celoroční odběr. Po otevření obálek s nabídkami oznámil, že si tuto elektřinu rozdělí pět z původních šestnácti zájemců. V aukci nabídli nejvyšší cenu a v průměru zaplatí za kilowatthodinu 76 haléřů. Distribuční společnosti včetně SME si v předběžném kole mohly tuto elektřinu objednat za 73 haléřů. ČEZ nyní nabízí distributorům přednostně elektřinu v dalších pásmech a přebytky, které neodeberou, bude opět prodávat v dražbě.

Slovensko vyvezlo do Afghánistánu zbraně za 62 miliónů

Nahoru