| |
 Před
třiceti lety vypracoval vědec James Lovelock teorii, že planeta Země má
globální systém ekologické rovnováhy, který umožňuje život. Nazval ho Gaia
a jeho teorie je od té doby všeobecně přijímána. Lovelock v současnosti
zastává názor, že lidstvo ničí životní prostředí do té míry, že tento
kontrolní mechanismus nyní funguje proti lidem. Argumentuje, že podnebné
změny jsou už nevratné a život na Zemi se nezvratitelně změní. Dnešní
civilizace v nynější formě nepřežije. Profesor Lovelock argumentuje, že
úsilí zastavit globální oteplování už nemůže být úspěšné, protože už je
příliš pozdě. Svět a lidská společnost čelí daleko horší katastrofě daleko
dřív, než si lidé uvědomují. Píše: "Než toto století skončí, miliardy lidí
zemřou a hrstka těch, kteří přežijí, bude žít v Arktidě, kde podnebí
zůstane přijatelné." Lovelock přiznává, že je v tomto pesimistickém
hodnocení situace na planetě Zemi dosud osamocen. |
|
Argumentuje však, že
systém planetární kontroly životního prostředí nyní pracuje proti zájmům
člověka, a to znamená, že se globální oteplování už nedá zvládnout. Tento
systém totiž obsahuje množství mechanismů zpětné vazby, které v minulosti
působily v součinnosti tak, že Zemi ochlazovaly. Nyní však tytéž
mechanismy budou přispívat v důsledku lidské činnosti k oteplování
Zeměkoule. Podle Lovelocka to znamená, že škodlivý důsledek lidské
činnosti nebude lineární, ale je pravděpodobné, že dojde k jeho obrovskému
a rychlému znásobení. Lovelock tento jev nazval "Pomstou planety Gaia" a
podrobně ho zkoumá v knize, která vyjde letos v únoru. Lovelock varuje
před globálním oteplováním už téměř dvacet let. V roce 1989 patřil k
vybrané skupině vědců, která informovala v Downing Street o nebezpečí
globálního oteplování Margaret Thatcherovou. Jeho znepokojení od té doby
neustále roste. Například byl vážně znepokojen informacemi, které přišly
loni v září, že led, pokrývající Arktický oceán, nyní taje tak rychle, že
dosáhl v roce 2005 historicky minimálního množství. Před dvěma lety
apeloval Lovelock v deníku Independent na vědce, aby přestali protestovat
proti jaderné energii. Globální oteplování probíhá tak rychle,
argumentoval, že by ho dokázala zvládnout pouze obrovská expanze jaderné
energetiky. Většina ekologického hnutí Lovelockovy argumenty odmítá. |
|
| |
Nyní už Lovelock nepožaduje
opatření proti globálnímu oteplování, ale apeluje na světové vlády, aby
začaly připravovat krizové scénáře pro přežitím. Vznikne podle něho totiž
"pekelné klima", které bude v Evropě až o 8 stupňů teplejší než dnes.
Píše: "My sice se budeme snažit udělat, co je v našich silách, abychom
přežili, ale, bohužel, nemyslím si, že to udělají Spojené státy anebo
vznikající ekonomiky Indie a Číny. A ty jsou hlavním zdrojem emisí CO2.
Dojde k nejhoršímu..." Pokračuje: "Musíme si uvědomit, jak rychle dojde k
těmto podnebným změnám a jak málo času nám zbývá. Každá komunita a každý
národ si bude muset najít nejefektivnější způsob, jak nejlépe využít
zbylých zdrojů na podporu civilizace, jak dlouho to jen bude možné."
Doporučuje, aby vlády začaly vyvíjet úsilí pro zajištění energie a
potravin v globálním skleníku, a aby vytvořily hráze proti stoupajícím
mořím. Obává se, že z lidské společnosti nakonec vznikne rozbitá,
chaotická cháska, kterou povedou brutální váleční magnáti". Profesor
Lovelock zejména upozorňuje, že globální oteplování je v současnosti
zpomalováno umělou clonou znečištění ovzduší - vrstvou prachu v atmosféře
kolem severní polokoule, která vzniká v důsledku průmyslové činnosti. Tato
vrstva znečištění chrání zemi před slunečními paprsky prostřednictvím tzv.
"globálního stmívání"- snižuje to teplotu planety o několik stupňů. Pokud
by z jakýchkoliv důvodů došlo k poklesu znečišťování ovzduší průmyslem,
globální teplota by se najednou podstatně zvýšila. Lovelock doporučuje,
aby vznikl "průvodce pro lidi, kteří přežijí globální oteplování". Ten by
neměl být napsán v elektronické formě, ale vydán na trvanlivém papíru. |
|
Měl by obsahovat
základní vědecké informace o naší civilizaci, které nyní většinou bereme
za samozřejmé, ale k nimž jsme dospěli pouze na základě dlouhého úsilí.
Měli by to být informace o tom, jaké má Země místo ve sluneční soustavě,
anebo že bakterie a viry působí nakažlivé nemoce. Globální oteplování je
velmi pravděpodobně snad největší hrozbou, jaké kdy lidstvo čelilo. Je
nebezpečí, že v nadcházejících desetiletích začne být v důsledku
stoupající teploty nemožné pěstovat plodiny na většině naší planety.
Miliardy lidí tak přijdou o potraviny, ale také o vodu. Stoupající hladina
moří zaplatí nízko ležící oblasti, jako je Bangladéš, kde nyní žijí
miliony lidí. Obrovské množství uprchlíků před ekologickou katastrofou
nezvládnou žádné státy. Moderní městskou infrastrukturu zničí extrémní
počasí, jako byl například hurikán Katrina v New Orleansu. Mezinárodní
komunita přijímá, že je globální oteplování realitou., Mezivládní panel
OSN pro podnebné změny konstatoval ve své poslední zprávě z roku 2001, že
do roku 2100 má globální teplota stoupnout o 5,8 stupňů, ve vysokých
zeměpisných šířkách, jako je Británie, o daleko více, až o 8 stupňů. Nyní
je zjevné, že globální oteplování probíhá rychleji a v příští zprávě
tohoto panelu OSN bude zřejmě předpokládaná lhůta globálního oteplování
zkrácena. Svět si dosud myslí, že je globální oteplování zvládnutelné.
Profesor Lovelock toto přesvědčení nesdílí.
http://news.independent.co.uk/ |
|
Planeta
Země nemá dostatek energie, orné půdy a vody, aby umožnila Číně a Indii
spotřebovávat tolik zdrojů jako západní svět. Ve své výroční zprávě to
minulý týden uvedla americká ekologická organizace Worldwatch Institute
(WI). Podle ní se obě nejlidnatější země světa, které bývaly ospalými
outsidery světové ekonomiky, stávají nejen hospodářskými mocnostmi, ale i
mocnostmi, které utvářejí globální biosféru . Zpráva nazvaná State of the
World 2006 (Stav světa 2006) také upozorňuje, že hospodářské zázraky v
Číně a Indii maskují hluboké problémy se znečištěním vzduchu a vody v obou
zemích. Stejně tak jejich rostoucí poptávka po zdrojích zvýšila světové
ceny ropy a surovin. Ekologické kapacity světa prostě nestačí na to, aby
udržitelným způsobem uspokojily ambice Číny, Indie, Japonska, Evropy a
Spojených států, stejně jako aspirace zbytku světa, tvrdí zpráva. 
Norsko zveřejnilo plány na vybudovaní velkého trezoru pro případ globální
katastrofy. Trezor bude vybudován uvnitř arktické hory na ostrově Špicberk,
který patří do souostroví Špicberky (Svalbard) ležícího asi 1000 km od severního
pólu. V trezoru bude
uskladněno přes dva milióny různých druhů semen zemědělských plodin.
Zdejší trvale zmrzlá zem bude udržovat skladovaná semena stále pod bodem
mrazu. Trezor bude mít metr tlusté betonové stěny a dveře budou odolné
proti výbuchu. Trezor je navržen tak, aby skladovaná semena zemědělských
plodin bylo možné v budoucnu, pokud dojde ke kolapsu životního prostředí,
použít na znovuobnovení zemědělské výroby.